Při přeletu mezi více časovými pásmy se vám „rozštelují“ vnitřní hodiny, které řídí, kdy máme být aktivní. Co s tím?

Stačí rychle překročit dvě nebo více časových pásem a naše biorytmy se „zblázní“. Říká se tomu pásmová nemoc, jet lag, desynchronóza nebo letadlová nemoc. To proto, že na lodích ani ve vlacích nic takového nehrozilo. Pozemní doprava je příliš pomalá, než aby se přesun projevil. Na změnu světelného režimu si vaše tělo zvyká postupně.
Jet lag je vlastně rozštelováním našich vnitřních „hodin“, které jsou řízeny střídáním dne a noci. Nejběžnějším příznakem pásmové nemoci jsou poruchy spánku – únava a ospalost i během dne. Mohou se přidat i bolest hlavy, nespavost, nechutenství, průjem, poruchy koncentrace, podrážděnost a dezorientace. Horší je to po letu „proti slunci“ (tedy východním směrem z Evropy do Asie). Naše biorytmy se totiž musejí „předběhnout“, a než se tak stane, má člověk problém večer usnout. Po letu na západ „po slunci“ (návrat domů do Evropy) se naopak biorytmy musejí „opozdit“, a než se tak stane, budíme se už uprostřed noci. Zvykáme si na to lépe, protože si jen prodloužíme den.

Povrch Země je rozdělen na čtyřicet časových pásem, respektive příslušných území. Více se dočtete třeba na www.woldtimezone.com, kde je i přehledná mapa.

Pásmová nemoc je horší v případě letu „proti slunci“ (východním směrem z Evropy do Asie). V obráceném směru (návrat domů) to pro naše biorytmy není tak složité. Pokud letíte severojižním směrem, nemoc nevznikne.
Na pásmovou nemoc je každý citlivý jinak – zatímco někdo ji skoro nepocítí, jiný může být „rozhozený“ i několik dnů (nejčastěji ale tolik dnů, kolik pásem jste přeletěli). Problémy se upraví samy, ale můžete jim předejít „tréninkem“ na režim světla a tmy v cílové zemi už doma před odletem. Na www.jetlag-rooster.com si k tomu pro konkrétní přelet spočítáte plán spánku a vystavování se slunci. Při letu východním směrem se doporučuje během tří dnů před odletem jít spát vždy o hodinu dříve než den předtím. Při letu západním směrem je to přesně naopak.

Co dalšího se s tím dá dělat? Pomůže třeba světelná terapie tzv. psychowalkmanem (www.galaxy.cz). Model Laxman je sofistikovaná „mašinka“, určená pro trénink a zlepšování mentálních funkcí. Má v sobě mimo jiné i speciální program JetLag I., který použijete pár dnů před odletem (1x denně). Připraví vás na změnu režimu světla a tmy. Další program JetLag II. si pak v Laxmanu zapnete po přistání. Oba programy dohromady váš mozek „přeladí“ do jiného časového pásma a odstraní projevy pásmové nemoci – bolest hlavy, nevyspání a únavu. Laxman ale funguje i při běžném nevyspání, tedy aniž byste někam letěli. Po uzávěrce v práci neb o třeba po flámu vás tenhle přístroj dostane opět do formy (na několik hodin nebo na celý zbytek dne – záleží na tom, jak dlouhou dobu bez spánku máte za sebou). Vím, o čem píšu. Osobně tuhle audiovizuální technologii stimulace mozku a práce s vlastní myslí používám už od poloviny 90. let. Laxman se mnou všude cestuje.

Psychowalkman (model Laxman) dokáže světelnými záblesky a zvuky o určité frekvenci lidský mozek na režim světla a tmy „adjustovat“ rychleji, než by se vám to povedlo samo od sebe.

Princip „ladičky mozku“ je zcela prostý. Ve sluchátkách zní zvuk o určité frekvenci (někdy doplněný relaxační hudbou) a v brýlích vidíte barevné záblesky o stejné frekvenci. Mozek tu frekvenci za chvíli začne kopírovat. Pokud se chcete uklidnit, meditovat nebo usnout, zvolíte program s pomalou frekvencí, pokud se naopak chcete aktivovat k vyšší bdělosti, bude cílová frekvence rychlejší. Lidé tenhle princip používají už statisíce let. Proč myslíte, že je nám tak dobře u pomalu praskajícího a mihotajícího se ohně? Laxman (jak se jeden z mnoha modelů psychowalkmanů jmenuje) dělá to samé, ale s pomocí nejmodernější techniky.

© Ivan Brezina, Travel Digest 2015