z časopisu Dotek č. 6/1998:
„…Porovnám-li terapii neuróz pomocí audiovizuálních přístrojů s metodami, které jsem doposud používal v běžné praxi, nezbývá než konstatovat, že audiovizuální stimulace poskytuje minimálně stejný léčebný potenciál jako hypnóza. Oproti ní má však jednu nezanedbatelnou výhodu: uvolňuje terapeutovi ruce, neboť se nemusí vysilovat navozováním a udržováním hypnotického stavu, o to více se může věnovat např. biotronickému působení apod. Další výhodou těchto mašinek je jejich využití v autoterapii či v oblasti individuálního sebeobjevování, duchovní cesty. Možná vám sebeobjevování pomocí audiovizuální stimulace může připadat stejně směšné jako virtuální sex místo sexu opravdového. Podívejme se však na tuto problematiku reálněji. Chcete-li na sobě pracovat a bydlíte v paneláku, máte rodinu, či prostě nedostatek klidu a soukromí, pak právě pro vás je audiovizuální stimulace tou nejlepší cestou k sobě sama. Netvrdím, že při použití přístroje nepotřebujete klid, jsem však přesvědčen, že schopnost odpoutat se od vnějších rušivých vlivů je s přístrojem mnohem snazší….“