AVS PŘÍSTROJE, postaru psychowalkmany.

Další výrobky pro psychickou kondici, zdraví a rozvoj.

Vědecké výzkumy

K dnešku existuje celosvětově několik set klinických studií v oblasti AVS technologie. Všechny bez výjimky potvrzují účinnost principu AVS technologie, tzv. ,,efekt přeladění frekvence“, který byl objeven a bezpečně prokázán už v letech 1935-52 anglickým psychoneurofyziologem Grey Walterem (postupně s několika týmy). Pozdější studie se zabývají působením AVS přístrojů v konkrétních oblastech (zrychlené učení, odstranění stresu, bolesti aj., včetně nejnovějších – pomoc při AIDS apod.).
Občas dostáváme dotazy na téma klinických studií, proto jsme se rozhodli je shromažďovat a uveřejňovat. Pro laika je většinou obtížné se v klinické studii vyznat, a to z více důvodů (cizí jazyk, odborná terminologie, neznalost souvislostí). Proto budeme alespoň některé studie postupně částečně překládat a uvádět tzv. abstrakta (stručný výtah) a komentáře. Tato činnost však představuje stovky hodin kvalifikované práce, a bude trvat delší dobu.

Dovolujeme si poznamenat, že tyto informace (klinické studie) nepovažujeme za zvlášť významné, protože základní princip AVS technologie (,,efekt přeladění frekvence“) je prokázán bezpečně již od 50., resp. 90. let minulého století. Neexistuje jediná studie, která by tento fakt rozporovala. Nepovažujeme uvěřejnění vědeckých výzkumů za významné ani pro zákazníky – uživatele, neboť mají mnoho jiných jednodušších informací i přímých možností, jak se o účinnosti našich AVS přístrojů přesvědčit (zkušenosti českých lékařů, uživatelů, reference v tisku, informace o penetraci AVS metody ve společnosti, možnost osobního vyzkoušení zdarma a další).

 

MUDr. Peter Žigo: Metoda AVS, základní informace pro odbornou veřejnost.

Ke stažení ZDE: MUDr_Zigo_Peter_AVS_pristroje

 

EEG coherence effects of audio-visual stimulation (AVS) at dominant and twice dominant alpha frequency

Jon A. Frederick, Ph.D., DeAnna L. Timmermann, Ph.D., Harold L. Russell, Ph.D., Joel F. Lubar, Ph.D.
Journal of Neurotherapy, In Press
ke stažení pdf

 

Tabulka klinický obraz změn_AVS přístroje_psychowalkman_Galaxy (1)

 

A Pilot Study of Audio–Visual Stimulation as a Self-Care Treatment for Insomnia in Adults with Insomnia and Chronic Pain

Applied Psychophysiology and Biofeedback / December 2014, Volume 39, Issue 3, pp 219-225 / First online: 26 September 2014
Hsin-Yi Tang, Michael V. Vitiello, Michael Perlis, Jun James Mao, Barbara Riegel

Abstract
This pilot study tested the efficacy of an audio–visual stimulation (AVS) program for the promotion of sleep in individuals with chronic pain. Insomnia and chronic pain are common comorbid conditions and their relationship has been viewed as bidirectional. Recent studies suggest a relatively dominant role of sleep in this dyad. The premise of this pilot study was that AVS enhances low frequency while reducing high frequency brain activity resulting in decreased hyperarousal and improved sleep with potential consequent reduction in pain. We conducted a pilot intervention study of AVS using a pre–post design. Participants self-administered a 30-min AVS program nightly at bedtime for 1 month. Sleep and pain were assessed at baseline and at the conclusion of the 4-week intervention phase. Nine adults (mean age 33 ± 15.8 years; female, 89 %) completed the study. After using the AVS device for 4 weeks, significant improvement was seen in reported insomnia (ISI, p = 0.003), pain severity (BPI, p = 0.005), and pain interference with functioning (BPI, p = 0.001). Large effect sizes (Partial η2 0.20–0.94) (Cohen’s d 0.44–1.45) were observed. The results of this pilot study suggest that the AVS program may be efficacious in decreasing both insomnia and pain symptoms. In order to better assess the efficacy of AVS for sleep promotion and possible pain reduction, more definitive randomized controlled trials will be needed. These should include appropriate sample sizes, objective measures of sleep and pain, and longitudinal follow-up.

 

Závěr studie Laxman (v češtině) obsažen v rámci článku: ZDE.

 

Abstrakta studií

Dr. Norman Shealy, Dr. Richard Cox v „Pain Reduction and Relaxation with Brain Wave Synchronization (Photo-Stimulation)“ (Redukce bolesti a relaxace pomocí synchronizace mozkových vln (Světelná stimulace)). Studii provedl Forest Institute of Professional Psychology, Springfield, Missouri, 1990, 9 stran

Během 80. let bylo pomocí přístrojů světelné stimulace dosahováno mozkové synchronizace. Byla testována na více než 5000 pacientech trpících chronickou bolestí a symptomy stresu. Podrobná studie 92 pacientů ukázala, že 88 z nich dosáhlo relaxačních výsledků vyšších než 60% po 30 minutovém sezení při 10 Hz. Třicet pacientů podstoupilo sezení v hladině theta (5 Hz) a zažívalo relaxační stavy 50-100% po pěti minutách a také u nich se zlepšilo uvolnění bolesti. U osmi pacientů byly před sezením a po něm provedeny krevní testy, které ukázaly zlepšené hodnoty beta-endorfinů o 10-50%. Všechny tyto relaxační výsledky se zlepší, když se světelná stimulace kombinuje s relaxačními zvukovými nahrávkami.

Dr. Roger K. Cady, Dr. Norman Shealy v „Neurochemical Responses to Cranial Electrical Stimulation and Photo-Stimulation via Brain Wave Synchronization.“ (Neurochemické reakce na mozkovou elektrostimulaci a fotostimulaci prostřednictvím synchronizace mozkových vln). Studii provedl Shealy Institute of Comprehensive Health Care, Springfield, Missouri, 1990, 11 stran:
U jedenácti pacientů byla provedena peridurální analýza (kolem tvrdé pleny mozkové) a analýza krve před relaxačním sezením a po něm za použití brýlí emitujících záblesky. Bylo zaznamenáno průměrné zvýšení hodnot beta-endorfinů o 25% a serotoninu o 21%. Hodnoty beta-endorfinů jsou srovnatelné s hodnotami získanými mozkovou elektrostimulací (CES – cranial electrical stimulation). Použití světelné stimulace tedy znamená potenciální snížení symptomů spojených s depresí.

Dr. Thomas Budzynski v „Biofeedback and the Twilight States of Consciousness,“ (Biologická zpětná vazba a soumračné stavy vědomí) v G.E. Schwartz a D. Shapiro eds., Consciousness and Self-Regulation, vol. 1, New York, Plenum 1976 a nepublikované studie v Biofeedback Institute of Denver, 1980:
Při použití prototypu první generace Dr. Budzynski vyvodil závěr že „tyto přístroje vytvářejí výrazný relaxační stav. Při naprogramování přístroje v rozmezí 3 a 7 Hz trvá pacientům 10 až 15 minut, aby vstoupili – a to snadno – do hypnotického stavu. Sezení ukončují uvolnění a s pocitem pohody.“ Dále, „přístroj má na nervózní a úzkostné pacienty uklidňující účinek. Ve většině případů pacienti pociťují uvolnění a klid v průběhu tří až čtyř dnů po sezení. Stává se, že jedinci mají reminiscenci zážitků z dětství, zvláště když se nacházejí v hladině theta. Jejich zážitky, které nám sdělili, jsme zařadili do našeho psychoterapeutického programu.“

Dr. Roman Chrucky, Medical Director of North Jersey Development Center in Totowa, New Jersey:
„Přístroj funguje jako uklidňující prostředek a účinek trvá několik dnů. Při použití přístrojů s frekvencí theta jsou klienti velmi vnímaví vůči sugescím týkajícím se různých aspektů chování, jako např. snížení spotřeby tabáku, alkoholu a jídla.“ Dr. Chrucky si také během rozhovorů s pacienty povšiml, že mnozí „byli během sezení více kreativní“.

Dr. Gene W. Brockopp, Review of Research on Multi-Modal Sensory Stimulation with Clinical Implications and Research Proposals (Přehled výzkumu o multimodální senzorické stimulaci s klinickými důsledky a návrhy na výzkum) (nepublikováno, 1984):
Dr. Brockopp analyzoval audiovizuální stimulaci mozku a zvláště synchronizaci obou hemisfér při monitorování EEG. „Vyvoláním koherence hemisfér může tento přístroj přispět k zlepšení intelektuálního fungování mozku. Stejně jako u dětí, které tráví většinu času v hladině theta, umožňuje přístroj zkrácení doby učení. Dospělým umožňuje návrat do thety znovuobjevení zážitků z dětství. Přístroj je něco jako kancelář ztrát a nálezů pro podvědomí.“
Závěr Dr. Brockoppa je takový, že rozptylující struktury umožňují mysli – prostřednictvím audiovizuální stimulace – opustit určité stávající neurologické struktury, aby se udržel vyšší, souvislejší a pružnější stav vědomí, což umožňuje zlepšenou komunikaci nervových jednotek.

Dr. Norman Thomas a David Siever, University of Alberta, Florida. Několik publikací, především: The Effect of Repetitive Audio/Visual Stimulation in Skeletomotor and Vasomotor Activity (Účinek opakované audiovizuální stimulace v skeletomotorické a vazomotorické aktivitě), 1989:
„Pomocí přístroje mozkové stimulace za použití frekvence 10 Hz jsme prováděli stimulaci jedné ze dvou skupin 30 osob za účelem testování relaxační hodnoty a přitom jsme pozorovali jejich svalové napětí pomocí přístroje EMG a jejich indexovou teplotu kůže. Druhá skupina musela relaxovat bez přístrojů pomocí tradičních prostředků autosugesce. Většina osob v druhé skupině uvedla, že se cítí uvolnění, ale přitom vykazovali větší napětí (EMG) a nižší teplotu kůže, což obojí jsou ukazatele stresu a nervového napětí. Skupina používající přístroje dosáhla stavu hluboké relaxace přetrvávajícího déle než naprogramovaných 15 minut. Křivky EMG potvrdily uvolnění kortexu v důsledku reakce spočívající v přijetí dané frekvence.“

Tato zjištění také ověřil James Greene a Dr. E.J. Baukus z pracoviště FOCUS Human Research Development v Bourdonnais, ve státě Illinois v USA. Křivka svalového napětí trapézového svalu během sezení s audiovizuálním přístrojem MindsEye™ vykazuje hluboké svalové uvolnění.

Dr. Robert Cosgrove, Jr. z anesteziologického oddělení Stanford University School of Medicine, Stanford, California,
pokračoval v r. 1988 pomocí četných zážitků se stejnými přístroji a dospěl k závěru, že s těmito přístroji se dosahuje stavů hluboké relaxace. „Velmi optimisticky se díváme na možnosti uklidnění našich pacientů před operací a po ní. Mimochodem, již takto léčíme pacienty postižené chronickým stresem. Naše analýza EEG ukazuje, že pravidelným používáním takového audiovizuálního přístroje lze dosáhnout optimálního fungování mozku. Tyto přístroje by nakonec mohly zpomalit klesající výkonnost mozku u starších lidí. Tento typ přístrojů by mohl ‚způsobit přímo revoluci v neurologii a medicíně.'“

Elisabeth Philipos, Pepperdine University, California, a James McGaugh, University of California, Irvine, testovali účinky frekvencí theta na učení.
Během jejich výzkumu se skupina 20 studentů naučila 1800 bulharských slov za 120 hodin při použití stimulačních programů v hladině theta, což je přibližně třetina normální doby, za kterou se jim podařilo tímto novým jazykem mluvit a psát.

Dale S. Foster z Memphis State University, „EEG and Subjective Correlates of Alpha Frequency Binaural Beats Stimulation Combined with Alpha Biofeedback,“ (EEG a subjektivní koreláty stimulace binaurálními rytmy frekvence alfa v kombinaci s biologickou zpětnou vazbou v hladině alfa) 1988:
Závěry pana Fostera naznačují, že kombinace binaurálních zvuků s audiovizuálními stimulačními přístroji umožňuje vstoupit do stavů vědomí v hladině alfa mnohem rychleji než s tradičními technikami biologické zpětné vazby.

D.J. Anderson, B.Sc., M.B., „The Treatment of Migraine with Variable Frequency Photo-Stimulation,“ (Léčba migrény se světelnou stimulací o proměnlivé frekvenci) v Headache, březen 1989, str. 154-155:
D.J. Anderson použil brýle pro světelnou stimulaci s proměnlivou frekvencí za použití červených diod za účelem stimulace očního nervu přes zavřené oči, pravé a levé s frekvencemi v rozmezí 0,5 až 50 Hz. Výzkumu se zúčastnilo sedm pacientů, kteří během sledovacího období trpěli celkem více než 50 migrénami. U 49 těchto migrén došlo k úlevě (buď zkrácením průměrné doby trvání nebo zvýšením intervalu četnosti mezi migrénovými krizemi) a 36 dalších migrén bylo možno použitím brýlí zastavit.

Dr. Glen D. Solomon, „Slow Wave Photic Stimulation in the Treatment of Headache-A Preliminary Report,“ (zpráva o světelné stimulaci pomalými vlnami v léčbě bolesti hlavy A) v Headache, listopad 1985, str. 444-447:
Dr. Solomon pracuje pro Oddělení vnitřního lékařství v Lékařském středisku letectva USA v městě Scott ve státě Illionois, kde bylo 24 pacientů s chronickými bolestmi hlavy a migrénami ošetřeno přístrojem světelné stimulace o frekvenci 5-8 Hz. Čtrnáct z 15 pacientů s vytrvalými bolestmi hlavy a 5 z 6 pacientů s chronickými bolestmi hlavy zaznamenali po ošetření úplnou úlevu od bolesti. Čtyři pacienti ošetření stejným přístrojem světelné stimulace nevykázali žádnou odezvu.

Bruce Harrah-Confort, Ph.D., Indiana University, „Alpha and Theta Response to the MindsEye Plus,“ (Odezva alfa a theta s použitím přístroje MindsEye Plus) 1990:
Studie se zúčastnilo 15 osob ve věku od 24 do 38 let, které byly vyzvány, aby relaxovaly pomocí autosugesce se sluchátky vydávajícími syntetický zvuk (100 cyklů o frekvenci 60 Hz) a potom aby použily audiovizuální stimulátor MindsEye Plus™. Grafická analýza EEG ukázala, že první relaxační metoda významně nezměnila stopu EEG proti normálu. Uživatelé však měli silně zlepšené záznamy alfa a theta a došlo u nich k důkladné relaxaci. Během zážitku se také objevily příznaky, které potvrzují synchronizaci obou hemisfér.

Joseph Glickson, Department of Psychology, Tel Aviv University, „Photic Driving and Altered States of Consciousness: An Exploratory Study,“ (Světelné řízení a změněné stavy vědomí: Výzkumná studie) v Imagination, Cognition and Personality, vol. 6(2), 1986-87, str. 167-182:
Čtyři osoby byly vystaveny světelné stimulaci v hodnotách 18, 10 a 6 Hz. Podle měření EEG byla prokázána frekvenční odezva u dvou jedinců během úvodního sezení. U těchto osob došlo k změněnému stavu vědomí. Informovaly o svých zrakových a sluchových zážitcích. Dva zbývající jedinci měli podobné zážitky během následných sezení. Ve studii se vyvozuje závěr, že světelné vtažení vyvolává změněné stavy vědomí podle použitých frekvencí.

Paul Williams a Michael West, Department of Psychological Medicine, University Hospital of Wales a University of Wales Institute of Science and Technology, Cardiff, Wales, „EEG Responses to Photic Stimulation in Persons Experienced in Meditation,“ (Reakce EEG na světelnou stimulaci u osob, které mají zkušenosti s meditací) v Electroencephalography and Clinical Neurophysiology, 1975, 39, str. 519-522:
Williams a West testovali světelné vtažení na dvou zkušebních skupinách o 10 lidech. Testovací skupina vykazovala výrazně více vln alfa a měla menší zablokování hladiny alfa než kontrolní skupina obeznámená s tradičními meditačními technikami. Oproti kontrolní skupině se vyvolání hladiny alfa realizovalo v testovací skupině rychleji a častěji.

Tsuyoshi Inouye, Noboru Sumitsuji a Kazuo Matsumoto, Department of Neuropsychiatry, Osaka University Medical School, Japonsko, „EEG Changes Induced by Light Stimuli Modulated with the Subject’s Alpha Rhythm,“ (Změny EEG vyvolané světelnými stimuly modulovanými alfa rytmem subjektu) v Electroencephalography and Clinical Neurophysiology, 1980, 49, str. 135-142:
Sedm z devíti osob, které se testu zúčastnily, dosáhlo hladiny alfa v týlní oblasti obou mozkových hemisfér a současně koherenci a sladění fáze mezi pravým a levým EEG týlní oblasti. Tyto výsledky směřují k potvrzení tendence k synchronizaci subjektů používajících světelnou stimulaci v pásmu 10 Hz (hladina alfa).

Ronald Lesser, Hans Luders, G. Klem a Dudley Dinner, Department of Neurology, Cleveland Clinic Foundation, „Visual Potentials Evoked by Light- Emitting Diodes Mounted in Goggles,“ (Vizuální potenciál vyvolaný diodami emitujícími světlo osazenými v brýlích) v Cleveland Clinic Quarterly, vol. 52, č. 2, léto 1985, str. 223-228:
Porovnání stimulace pomocí stroboskopických světel a pomocí diod ukazuje, že obě metody mají podobné účinky. Stimulace pomocí diod může být upřednostňována v jednotkách intenzívní péče nebo při operacích, protože tento typ stimulace je méně rušivý.

Takeo Takahashi a Yasuo Tsukahara, Department of Neuropsychiatry of Tohoku University School of Medicine, Tohoku, Japonsko, „Influence of Red Light and Pattern on Photic Driving“ (Vliv červeného světla a vzoru na světelné vtažení) v Tohoku Journal of Experimental Medicine, 1979, 127, str. 45-52:
U zkoumané skupiny 108 osob docházejí autoři k závěru, že luminiscenční impulsy vytvořené červenými diodami vyvolávají lepší vtažení než bílá stroboskopická světla.

Richard E. Townsend, Ph.D., Neuropsychiatrický výzkum, Nemocnice námořnictva USA v San Diegu, „A Device for Generation and Presentation of Modulated Light Stimuli,“ (Přístroj pro vytváření a prezentaci modulovaných světelných stimulů) v Electroencephalography and Clinical Neurophysiology, 1973, 34, str. 97-99:
Autor popisuje systém umožňující vytváření a prezentaci modulovaných světelných stimulů s proměnnými frekvencemi a vlnovými formami. Závěrem konstatuje možnosti stimulace a pozitivních reakcí během přípravy k spánku a při potížích s nespavostí.

Dr. William Harris, ředitel nadace Penwell Foundation, USA v 1990:
Předběžné studie s audiovizuálními stimulátory mysli používanými u pacientů s AIDS naznačují, že „tyto přístroje jsou mimořádně účinné z hlediska zajištění mentální jasnosti a zlepšeného průběhu spánku (pro přípravu k spánku a trvání spánku), což umožňuje lepší fyzickou detoxikaci přes játra. Prostřednictvím stavů hluboké relaxace přístroj také stimuluje imunologické funkce.“

Alan Richardson a Fiona McAndrew, Department of Psychology, University of Western Australia, Nedlands, Austrálie, „The Effects of Photic Stimulation and Private Self-consciousness on the Complexity of Visual Imagination Imagery,“ (Účinky světelné stimulace a osobního sebeuvědomění na komplexnost obrazů vizuální obrazotvornosti) v British Journal of Psychology, 1990, 81 str. 381-394:
Byly použity tři úrovně světelné stimulace (6, 10, 18 Hz) pro vyvolání obrazů vizuální obrazotvornosti u 40 vysokoškolaček, z nichž polovina měla navyklý zájem o své vlastní vnitřní stavy a polovina tento zájem neměla. Složitější obrazy byly vykázány (1) ve zprůměrovaném stavu 6 až 10 Hz, (2) ve stavu při 6 Hz oproti stavu při 10 Hz, a (3) při vysoké hodnotě PSC (stupnice osobního sebeuvědomění) na rozdíl od nízké hodnoty PSC. Ve studii se vyvozuje závěr, že budou podniknuty další výzkumy řízené obrazotvornosti.

Dr. Olivier Carreau, Saint-Louis Hospital in Paris, „Efficiency of the MindsEye Plus audio-visual stimulator in treatment of the psoriasis during puvatherapy,“ (Účinnost audiovizuálního stimulátoru MindsEye Plus při léčbě lupénky během puvaterapie) výzkum dokončen v lednu 1991.
Dr. Carreau analyzoval 20 pacientů v období pěti měsíců. Pacienti byli ošetřováni vždy střídavě jednou metodou týdně pomocí UVA a audiovizuální stimulace (30-minutová sezení) ohledně psychosomatických poruch kůže. Všichni pacienti zažili během sezení hlubokou relaxaci a během celého dne měli pocit pohody. Pět pacientů uvádělo, že tento pocit přetrvával následující 2-3 dny. Pacientům s kombinovanou terapií se vedlo lépe než pouze s puvaterapií.

 

Studie ke stažení

Entschpannungsmethodem

AVS studien

05_Masopust_Bolest_2_07

Hyperkinetischen syndrom

journal of celebrad

Klinische studien Laxman

laxman pilot study

laxman eficiency clinical proven

Studienergebnisse

Visuelle stimulation budzinsky

 

Další studie, případně i probíhající

University of Illinois: Výzkum sportovního výkonu, redukce stresu a gerontologický výzkum.

San Francisco State University: Účinek stimulace mozku na toxikománii.

Massachusetts General Hospital, Boston: Audiovizuální stimulace mozku a boj proti závislostem.

University of Alberta: Potlačování bolesti pomocí audiovizuální stimulace.

University of Iowa: Zrychlené učení a stimulace v hladinách alfa/theta.

University of Vienna, Rakousko: Studie, kterou realizoval Dr. T. Wenzel z Clinical Hospital for Psychiatry, zabývající se vlivem audiovizuální stimulace na psychosomatické problémy.

University of Zurich, Švýcarsko: Profesor Dr. Dittrich – Teorie a praxe audiovizuální stimulace v terapii.

University of Giessen, Německo: Profesor Dr. Prehn – Neurologické korelace technologie stimulace mozku (měření pomocí SQUID).

Verein FOCUS, Vienna, Rakousko: Dr. Kapellner – Účinky hluboké relaxace a přístup k podvědomí během psychiatrické léčby.

Dr. Jacques Puichaud, UPEA, La Rochelle, Francie: Účinky relaxačních sezení s přístrojem MindsEye Plus ve srovnání s jinými metodami při léčbě depresí u adolescentů.

University of Essen, Německo: Dr. Bittner – Zrychlené učení a frekvence theta: účinky na inteligenci a relaxaci.

Dr. Bernard Ferracci, psychiatr, Paříž, Francie: Stimulace mozkových frekvencí s přístrojem Courier™ a nespavost.

Dr. Yann Rougier, neuropsychiatrist, Lyon, Francie: Přístroje audiovizuální stimulace v terapeutické léčbě.

Innerspace Therapy Center, Los Gatos, California: Dr. Ammon-Wexler – Účinnost audiovizuální stimulace v protidrogové léčbě.

Julian Isaacs, Ph.D. a Megabrain, Inc., San Francisco zkoumají účinky audiovizuální stimulace mozku pomocí elektronického 24-kanálového přístroje EEG. Předběžné závěry ukazují, že tyto přístroje jsou obzvláště účinné pro vtažení do stavu vědomí v hladině alfa, zvláště s diodami o vysoké intenzitě (červenými nebo bílými).


Civilizační potíže vyřešeny

Ebook zdarma

Tištěný katalog Galaxy

Objednat zdarma

Novinky ze světa brainfitness

Sociální sítě